Často kladené otázky

1. Co je to spolek a k čemu slouží?

Spolek (dříve známý jako občanské sdružení) je nejjednodušší právní forma pro skupinu osob, které se chtějí spojit za společným účelem. Je ideální pro sportovní kluby, zájmové kroužky, kulturní organizace, chovatele nebo dobrovolníky. Umožňuje vám vystupovat jako jedna oficiální organizace, nikoliv jen jako soukromé osoby.

2. Jaký je hlavní rozdíl mezi spolkem a klasickou firmou (s.r.o.)?

Hlavní rozdíl je v účelu a zacházení se ziskem. Firma vzniká za účelem generování zisku pro své majitele. Spolek vzniká za účelem naplňování společného zájmu (např. organizování volnočasových aktivit, ochrana přírody). Spolek sice může vydělávat peníze, ale veškerý zisk musí vrátit zpět do své činnosti.

3. Jaké jsou největší výhody spolku?

Jakmile máte spolek zapsaný v rejstříku, získáváte následující výhody:

Žádné daně z příspěvků a darů: Členské příspěvky i přijaté dary jsou pro spolek osvobozeny od daně z příjmů.

Dosáhnete na dotace: Města, kraje i stát dávají finanční podporu a granty pouze oficiálním organizacím, ne soukromým osobám.

Sponzoring: Firmy vám mohou legálně darovat peníze, které si pak prokazatelně odečtou ze svého základu daně.

Vlastní majetek a smlouvy: Spolek může vlastnit auto, pronajmout si klubovnu/tělocvičnu nebo si založit vlastní transparentní bankovní účet.

4. Kolik osob je k založení spolku potřeba?

Zákon vyžaduje minimálně 3 zakládající členy. Může jít o běžné fyzické osoby, ale zakladatelem může být i jiná firma nebo již existující spolek. Jakmile je spolek oficiálně zapsaný, vaše členská základna se může okamžitě rozrůst o desítky nebo stovky dalších členů. 

5. Jak dlouho trvá založení spolku?

Založení spolku trvá zpravidla 2–4 týdny. Veškeré dokumenty ode mě budete mít připravené do 2 pracovních dnů. Soud rozhoduje o zápisu spolku zpravidla do 5 pracovních dnů. Celková délka procesu pak závisí zejména na rychlosti podpisu dokumentů a vytíženosti příslušného soudu.

6. Může spolek podnikat?

Ano, spolek může podnikat, ale pouze jako vedlejší činnost k hlavnímu účelu spolku. Hlavní činnost spolku nesmí být zaměřena primárně na vytváření zisku, ale na naplňování společného zájmu členů nebo veřejně prospěšné činnosti.

Vedlejší hospodářská činnost slouží především k podpoře fungování spolku a financování jeho aktivit. Spolek tak může například prodávat vlastní produkty, pořádat placené akce, provozovat e-shop, poskytovat služby nebo pronajímat majetek.

Případný zisk není možné rozdělovat mezi členy spolku jako u běžné firmy. Veškeré prostředky musí být využity zpět na činnost spolku a jeho rozvoj.

7. Musí spolek vést účetnictví?

Ano, každý spolek má povinnost vést účetnictví. Rozsah účetních povinností ale závisí na velikosti spolku, výši příjmů a typu vykonávané činnosti.

Menší spolky s jednoduchým fungováním obvykle vedou jednoduchou evidenci příjmů a výdajů. Pokud má spolek zaměstnance, přijímá dotace nebo vykonává podnikatelskou činnost, bývá účetnictví rozsáhlejší.

8. Jak lze spolek zrušit?

Spolek lze zrušit několika způsoby, nejčastěji rozhodnutím jeho členů na členské schůzi nebo jiném nejvyšším orgánu spolku. O zrušení se zpravidla hlasuje podle pravidel uvedených ve stanovách.

Po rozhodnutí o zrušení vstupuje spolek do likvidace, jejímž cílem je vypořádání majetku, závazků a ukončení všech činností. Likvidaci obvykle zajišťuje jmenovaný likvidátor.

Spolek může být zrušen také rozhodnutím soudu, například v případě závažného porušení zákona nebo pokud dlouhodobě neplní svou činnost. Po ukončení likvidace je spolek vymazán ze spolkového rejstříku.

9. Pro koho je spolek vhodný?

Spolek je vhodný pro všechny, kteří chtějí společně rozvíjet určitou činnost, zájem nebo projekt, aniž by jejich hlavním cílem bylo podnikání a zisk.

Nejčastěji se spolek zakládá pro sportovní kluby, kulturní a společenské aktivity, komunitní projekty, vzdělávací iniciativy nebo dobrovolnické organizace. Využívají ho také zájmové skupiny, které chtějí mít formální rámec pro svou činnost, možnost čerpat dotace nebo lépe organizovat své fungování.

10. Má spolek datovou schránku?

Ano, spolek má ze zákona zřízenou datovou schránku. Ta slouží k oficiální elektronické komunikaci s úřady a dalšími institucemi.

Datová schránka je spolku zřízena automaticky po jeho založení a zápisu do spolkového rejstříku. Není tedy potřeba o ni žádat samostatně.

Přístup do datové schránky mají osoby oprávněné jednat za spolek (např. předseda spolku).